Tělo a čas
50919
post-template-default,single,single-post,postid-50919,single-format-standard,cabin-core-1.0.2,select-theme-ver-3.3,ajax_fade,page_not_loaded,,smooth_scroll,wpb-js-composer js-comp-ver-6.0.5,vc_responsive
 

Tělo a čas

Tělo a čas

Jak procházíme životem mění se naše tělo, potřeby i životní styl. Když to přijmeme a nebojujeme, může se ze stárnutí stát poměrně příjemný čas našeho života, na který se můžeme těšit. Jak ale na to a co vše se v našem těle mění?


Stárnutí je nezvratitelný proces. Postihuje s rozdílnou rychlostí všechny orgány těla. Kromě vzhledu, úbytku vody a podkožního tuku v těle dochází k úbytku kostní hmoty, kosti se stávají fragilnějšími, kloubní vazy ztrácejí svou délku a elasticitu. Dochází k úbytku mozkových buněk, ztrátě pružnosti mozkových cév, což vede k postupnému poklesu kapacity paměti a k prodloužení doby reakce nebo snížení psychomotorického tempa.

Zhoršuje se funkčnost našich smyslových orgánů, orientace v prostoru, rovnováha i funkce respiračního a krevního systému nebo imunitních mechanismů.Vhodně strukturovaná aktivita ale jednoznačně zpomaluje tempo nástupu těchto změn a zvyšuje kvalitu našeho života na všech úrovních.



Kdybychom stárnutí chtěli rozdělit, dělili bychom ho na :

  1. Kalendářní, které je dáno tabulkově, naším věkem.
  2. Biologické, které se určuje podle stavu našeho organismu, toho co jíme, jak cvičíme, odpočíváme a jak se o sebe staráme. Biologický věk tak není plně svázán s tím kalendářním a můžeme ho do určité míry ovlivnit.
  3. Sociální, kdy dojde k vyčlenění ze společnosti a přestaneme být produktivní. Svými aktivitami můžeme i s tímto typem pracovat.
  4. Psychické, neboli duševní stáří, je dáno sociálními interakcemi jedince a naším sebehodnocením, které se odrážejí na našem fyzickém i psychickém stavu.


Je známo, že organismus se v pokročilém věku stává méně přizpůsobivým, zvyšuje se riziko zranění pohybového aparátu a riziko akutních a chronických chorob. Přesto jsme schopni svým životním stylem projít životem až do konce zdraví, soběstační, spokojení a radostní. V dnešní době, takřka nekonečných možností si z větší části sami utvářime svůj život a je škoda toho nevyužít. Možná se vám přechozí řádky mohou zdát děsivé, až depresivní, ale je to naopak. Teprve když se poznáme a víme co se s námi děje, můžeme pro svou budoucnost a přítomnost něco udělat. Nikdy není příliš brzy. To jak žijeme právě teď, každý okamžik, čin, jídlo, které si dáváme, cvičení, které praktikujeme tvoří naši budoucnost.



A stačí začít pomalu, něčím malým. Zkuste pro začátek věnovat 3 minuty denně dechu. Místo jízdy výtahem běžte pěšky, rozhlížejte se kolem sebe a všímejte si světa kolem. Koukejte na lidi, zvířata, architekturu a najdětě něco pro co žít. Po letech práce se seniory se ukazuje, že ještě důležitější než samotné cvičení je naplnění životních potřeb. Abychom prošli životem spokojení a zdraví, potřebujeme mít zajištěny fyziologické potřeby, potřebu svobody, potřebu seberealizace , potřebu bezpečí a potřeba sociální. Když jedno z toho chybí, trpíme a žádná meditace, cvičení ani technika na světě nám nepomůže.

Právě potřebu realizace je postupem času nejobtížnější najít. Pro někoho to může být cvičení a jóga, pomoc druhým, krmění kachen a někdo potřebuje sám vytvářet aktivitu a cítit se potřebný. Zkuste se zaměřit na sebe a své blízké a začněte klást otázky. Máte to něco, co vás ráno vytáhne z postele? Je to to ono? Pokud ano, dejte nám vědět co to je na mailu nebo sociálních sítích. A pokud ne? Tak se přidejte k nám a buďte i Vy Seniorem s radostí.